V úterý 1. září se po dvouměsíční prázdninové pauze opět otevřou brány škol a přivítají tisíce žáků a studentů. Mezi nimi bude 118 tisíc prvňáčků, jejichž počet díky silnějším populačním ročníkům již od školního roku 2007/08 setrvale roste. Jaké jsou perspektivy dnešních žáků, jaká budoucnost je po opuštění školních lavic čeká a jaké znalosti si pro praktický život „tam venku“ odnesou? V dnešním globalizovaném světě mohou mladým pomoci podnikatelské dovednosti, o kterých se začíná více mluvit také v Evropském parlamentu.
Zatímco velkou část Evropy, zejména tu jižní, trápí silná nezaměstnanost mladých, Česká republika je na tom spolu s Rakouskem či Německem relativně dobře. Tato skutečnost by nás však neměla ukolébat, neboť statistici nepovažují tento jev jen za znak dobré kondice našeho hospodářství, ale spíše za důsledek demografického propadu.
Generaci dnešních školáků však zcela jistě za několik let čeká daleko větší konkurenční boj a je fér, aby již dnes měli tuto informaci jejich rodiče i učitelé a aby s ní zodpovědně pracovali. Například v úvodu zmíněné podnikání může za těchto okolností představovat pro mladé lidi šanci na úspěšné uplatnění, ale pouze v případě, pokud budou skutečně dobře připraveni. Podnikatelem se totiž člověk nerodí, ale díky dovednostem se jím může stát a může být i úspěšný!
Co je to vlastně podnikatelská dovednost? Definice praví, že jde o dovednost plánovat a řídit projekt tak, aby bylo dosaženo jeho cílů. Je to schopnost uvědomovat si kontext své práce a využívat příležitostí, které se objevují. Čeští školáci mají na čem stavět, protože v mezinárodním srovnání mají nejlepší dovednosti v práci s počítačem (ICILS 2013) a také ve finanční gramotnosti jsou nadprůměrní (PISA 2012). Přesto jsem přesvědčená o tom, že i pro naše školství je připravovaný záměr EU velkou výzvou.
Plénum Evropského parlamentu bude ve Štrasburku druhý zářijový týden projednávat zprávu o „Podpoře podnikání mladých prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy“, jejíž jsem zpravodajkou. Ve světle vysoké nezaměstnanosti mladých a pomalého ekonomického růstu v EU je přístup, jenž podporuje mj. kreativitu, finanční gramotnost, schopnost nést riziko a zvládat neúspěch, velmi zapotřebí. Zpráva vyzývá k tomu, aby vzdělávací systémy členských států zahrnuly tyto aspekty do výuky na všech úrovních a aby EU a Evropská komise poskytly metodickou, koordinační a finanční podporu, zejména v rámci programu Erasmus+.
Materiál však nemyslí jen na žáky. Důraz klade rovněž na přípravu učitelů, možnosti neformálního vzdělávání a praktickou dimenzi, tj. učení se na bázi projektů a ve spolupráci s podnikatelským sektorem. Dosavadní poznatky ukazují, že programy podnikatelského vzdělávání mohou mít skutečný dopad. Je však potřeba jim věnovat pozornost, především z hlediska školení učitelů a prosazování praktických aspektů do výuky (praktické zkušenosti ve spolupráci s podniky a simulace podnikatelské praxe).
I v naší zemi existují dnes regiony, kde je míra nezaměstnanosti mladých hrozivě vysoká. Jedná se hlavně o lokality na severozápadě a severovýchodě země. Právě politika zaměstnanosti mladých a kvalitnějšího vzdělání by měla být součástí komplexnějšího přístupu státu v těchto oblastech. Přestože se tento problém mnohým nejeví jako aktuálně nejpalčivější, pro zdravý vývoj české společnosti považuji udržení a zlepšení zaměstnanosti mladých lidí za zásadní úkol, a to i za cenu vynaložení nemalých prostředků. Věřím, že i zde by mohla odborná příprava budoucích mladých podnikatelů pomoci.
I přes mnoho proměnných a nejistot této doby víme zcela jistě, že dnešní žáky a studenty čekají daleko těžší podmínky pro vstup na pracovní trh, než měly předchozí generace. Je naší dnešní odpovědností jim tento vstup co nejvíce usnadnit díky kvalitní a odborné přípravě, která jim umožní obstát.