Ve světě se dějí obludnosti. Islámem zradikalizovaní kriminálníci nenávistně střílí po lidech v západních městech. Zcela nevinné muslimy za to „na oplátku“ postřílí pravicový extrémista na Novém Zélandu. Tyto události od sebe dělí desítky tisíc kilometrů, ale dějí v naší globální vesnici s rychlým přenosem informací, obrázků a videí.
Strach z radikálního islámu je oprávněný, stejně je oprávněný ale i strach z pravicového extrémismu. Tedy zejména v naší zemi, kde je, přiznejme si, relevantnější hrozbou než islám. Zděšení nejen mé vyvolaly šílené komentáře našich spoluobčanů pod články o vraždění ve městě Christchurch. „Oko za oko, zub za zub, spravedlivá odplata,“ neslo se internetovým éterem. Policie to musí vyšetřit jako šíření nenávisti a trestný čin. Autoři těchto komentářů se snížili na úroveň radikálů z Islámského státu, kteří zase volají po odplatě za Christchurch.
Kdy tento začarovaný kruh skončí? Návodem pro mne je evangelium: je třeba nastavit druhou tvář. To neznamená tolerovat násilí a nepotlačovat extrémismus a terorismus. To znamená respektovat lidské bytosti, každý lidský život a nehledat kolektivní vinu. Nádherné gesto předvedli křesťané v Anglii, kteří minulý pátek přišli k mešitám s cedulemi, že budou muslimy hlídat, zatímco se oni modlí. To je pravý projev křesťanské lásky. Takový by si zasloužilo i město Christchurch, aby bylo hodno svého jména.