Složení Evropského parlamentu se hodně proměnilo. Mnoho mých dobrých kolegů, troufám si říci přátel, bohužel odchází. Zejména ze zemí, kde Evropská lidová strana (EPP), ke které náležím, hodně ztratila, tj. Itálie a Francie. I tak ale Evropská lidová strana zůstane největší silou v Evropském parlamentu. Vyhrála v 18 zemích EU a bude mít až 180 křesel. V ČR EPP skončila s pěti mandáty (TOP09/STAN a KDU-ČSL) jako druhá hned po ANO (ALDE). Po vystoupení Spojeného království z EU se relativní síla EPP ještě zvýší.
Volby do Evropského parlamentu 2019 přinesly větší úspěch proevropských sil, než se čekalo. Populisté sice získali více křesel než v roce 2014, ale žádná tsunami extrémní pravice se nekonala. Z části také díky tomu, že tyto volby zaznamenaly nejvyšší volební účast od roku 1994. To je velmi pozitivní zpráva, jež svědčí o vzrůstajícím zájmu o EU ze strany jejích občanů. Celoevropské výsledky korespondují se situací v České republice. I zde se zvedla účast, i zde vyhrály proevropské strany. Podobně jako v jiných státech, také v ČR mnohem více v těchto volbách rezonovala ekologická témata. Na to budeme muset v příštím mandátu více reagovat. Já sama se chci těmto otázkám věnovat zejména z pohledu zemědělství, ochrany krajiny a přírodních zdrojů.
V příštím Evropském parlamentu nebude možné sestavit proevropskou většinu bez EPP. Evropští lidovci budou stabilizačním faktorem příštího Evropského parlamentu, kde ostatní síly projevují daleko silnější známky fragmentace. Socialisté jsou rozhádaní a nemají jasné vedení. Liberální aliance ALDE a Macron se ještě nedefinovala a hledá dokonce název, protože slovo „liberál“ je ve Francii toxické.
Pokud jde o postup jmenování nástupce J. C. Junckera, předsedové frakcí v Evropském parlamentu potvrdili, že trvají na tom, že bude dodržen postup preference „Spitzenkandidáta“. To znamená, že předsedou Evropské komise by se neměl stát někdo, kdo nebyl vedoucím kandidátem ve volbách. EPP vyhrála volby, a má tak logicky nárok, aby její kandidát, Manfred Weber z Bavorska, byl jmenován předsedou Komise a schválen v této funkci Evropským parlamentem. Někteří představitelé států s tímto postupem nesouhlasí, přestože je transparentní a demokratický. Mezi ně patří i Andrej Babiš. Ten již dlouho dává najevo, že Evropský parlament neuznává a že klíčové jsou pro něj summity s lídry EU. Zapomíná však, že EU není ČR, kterou může „řídit jako firmu“. Zapomíná, že demokratické postupy zvyšují důvěru občanů v EU, zatímco on nabízí pouze zákulisní dohody. V nich by si totiž mohl vyjednat leccos i pro sebe, pokud by tedy mezi lídry EU měl skutečně tak dobré postavení, jaké tvrdí české veřejnosti, že má.