Tchaj-wan je ostrov, o kterém si mnoho lidí myslí, že je to čínská provincie. Není tomu tak, je to fakticky samostatná země, byť bez mezinárodního uznání z důvodů historických skutečností ve spojitosti s Čínou. Tchaj-wan si mnoho lidí také spojí s výrobou procesorů a značkami jako HTC či Acer. Nyní se ale o něm mluví v souvislosti se zvládáním pandemie koronaviru.
Jako členka skupiny přátelství EP-Tchaj-wan již tuto zemi sleduji šest let a musím říct, že informacím od Tchajwanců opravdu lze důvěřovat. Paní prezidentku Cchaj Jing-wen jsem poznala osobně v roce 2016. Je to velmi sympatická a kompetentní dáma, která zemi v těchto krizových časech vede skvěle (byla oceněna i prestižním časopisem Time). V lednu tohoto roku byla přesvědčivě znovuzvolena. Nyní je mi líto, že se kvůli pandemii nemohu účastnit její květnové inaugurace, kam jsem byla pozvána. Bohužel ani předseda českého senátu na Tchaj-wan nepojede a víme, co tomu předcházelo.
Když epidemie v Číně propukla, měl Tchaj-wan na čínské pevnině cca půl milionů občanů. Pravděpodobnost, že nemoc zasáhne 110 km vzdálený ostrov, hraničila s jistotou. Nakonec bylo na Tchaj-wanu jen 425 nakažených (a 6 úmrtí), což je velmi málo na zemi s 24 miliony obyvatel a velkou hustotou obyvatel.
Tchaj-wan má jeden z nejlepších systémů zdravotnictví na světě a jeho odborníci pomáhají po světě léčit různé choroby, včetně koronaviru. A přes toto všechno mu není z politických důvodů dovoleno se zapojit do Světové zdravotnické organizace WHO. Mnohokrát jsme s kolegy v Evropském parlamentu volali po tom, aby se toto změnilo.
Tchajwanci mají s epidemiemi zkušenosti a vědí, že vesměs přichází z Číny (SARS 2003). Tchajwanci jsou zvyklí nosit roušky i za normálních okolností, takže země jich měla dostatek pro všechny a lidé si na ně nemuseli složitě zvykat jako mnozí Evropané. Dokonce byla schopna poskytnout miliony kusů jako dar Evropě a USA, včetně ČR, za což jsme byli vděčni.
Když jsem byla na Tchaj-wanu jako host z Evropského parlamentu na prezidentské inauguraci, zaujala mne celková organizovanost lidí. V hlavním městě na nástupišti metra lidé s úsměvem na rtech stáli ve vyznačených liniích a čekali, až přijede vlak. Dovedu si představit, že pokyny o sociálním distancování a další lidé respektovali dokonale. Tchajwanská metoda spočívala také v přísné karanténě a testování těch, kteří na ostrov přijeli (ostrovní charakter země pomohl, to je jisté), ve využití pokročilých digitálních technologií pro mapování situace a naslouchání vědcům ze strany politiků. Nakonec Tchaj-wan epidemii zvládl bez plošné karantény a ekonomických ztrát.
Tchaj-wan má navíc rozsáhlou zkušenost s čínskými dezinformacemi všeho druhu. COVID-19 od počátku nazýval „wuchanským zápalem plic“ a informace z čínské pevniny vyhodnocoval s velkou ostražitostí. Měli bychom se poučit, i nás se čínské fake-news budou dotýkat čím dál více.
Mnoho se mluví o pověstné asijské disciplinovanosti. Na Tchaj-wanu se k ní přidal i element, který v Číně chybí – otevřenost a transparentnost a demokratická odpovědnost politiků. Tchaj-wan ukázal, že existuje čistě demokratický, moderní způsob zvládnutí pandemie. K tomu rozhodně nepatří dlouhodobé uzavírání škol, ekonomiky a absolutní omezování sociálních kontaktů. Díky současné krizi víme, že máme skvělé vědce, lékaře, kterým bychom měli také naslouchat. Lékaři Karlovy univerzity nás upozorňují ve Výzvě jedenácti na to, že v zájmu zachování zdraví a prosperity naší země by se mělo upustit od drakonických pandemických opatření a přijímat promyšlená řešení, podobná těm, které úspěšně uplatňuje Tchaj-wan. Malý ostrov, který se úspěšně brání pandemii i nedemokratickým praktikám ze strany Číny.