Reklama
 
Blog | Michaela Šojdrová

Aprílový summit EU-Čína – žádné žertování

Prvního dubna proběhl formou videokonference další ze summitů EU-Čína. Je předmětem i debaty na právě probíhajícím plénu Evropského parlamentu ve Štrasburku. V Číně opět zuří Covid, takže si lídři ušetřili cestu letadlem přes půl planety. Možná to ale bylo tak lepší. Summit se konal ve velmi vypjaté mezinárodní atmosféře dané válkou na Ukrajině. Podle vyjádření čelních představitelů EU padala na summitu z jejich úst silná vyjádření, která nebylo možné brát jako aprílové žerty.

Za důležité považuji, že EU neopomněla kritizovat stav lidských práv v Číně a tvrdý postup Pekingu vůči Hongkongu, Tibetu či Ujgurům, ale i Litvě, za kterou se EU plnou vahou postavila. Především ale představitelé EU Čínu varovali, že její další podpora Rusku může mít následky pro čínskou ekonomiku a obchod s EU, zejména pokud jde o přístup na trh EU. EU po Číně chce, aby Rusku nepomáhala čelit následkům sankcí, když už se sama k sankcím nechce připojit.

Čína má svoji strategii, ve které pokračuje.  Od vypuknutí ruské agrese Čína používá rétoriku, která se shoduje s ruským ospravedlněním invaze. Zatímco EU zakázala RT a Sputnik šířit ruské dezinformace v Evropě, čínské úřady zakázaly svým sociálním sítím jakoukoli kritiku ruského útoku. Zatímco Evropa uvalila na Rusko několik vln přísných sankcí, Čína diskrétně ruší limity na dovoz ruské pšenice a čínský velvyslanec v Moskvě nabádá čínské podnikatele „aby co nejlépe přispěli k udržení ruské ekonomiky“.

Summit pouze v zásadě potvrdil to, že Čína se svého spojenectví s Ruskem nevzdá. Putin i čínský prezident se sešli těsně před začátkem olympiády v Pekingu a deklarovali silné spojenectví. Ukrajina byla pro Čínu důležitý obchodní partner a její totální destrukci, ke které nyní ze zoufalství Moskva přistoupila, si jistě nepřála. Nakonec ale u Číny převážil komunistický – totalitní   reflex odporu vůči Západu a západní demokracii.

Válku na Ukrajině čínská oficiální média stále označují jako „Rusko-ukrajinský konflikt“ (Orbán tedy není osamocen). Také obviňují USA z toho, že rychlým rozšiřováním NATO útočí na legitimní ruské bezpečnostní zájmy. V pozadí těchto čínských úvah je rovněž strach z toho, že USA a jejich spojenci (země NATO, ale i Austrálie, Japonsko či Jižní Korea), posílí svůj vliv v Asii. Taková aliance by jistě dobře ochránila i Tchaj-wan, na který má Čína spadeno. Nyní se ale oprávněně bojí, že ukrajinský odpor proti Rusku a západní podpora Ukrajině všemi možnými prostředky jsou předobrazem toho, k čemu by došlo, kdyby Čína chtěla Tchaj-wan připojit silou. Tyto úvahy v hlavách čínských soudruhů mohou posílit jejich vazbu na Rusko anebo taky ne, protože i éra Putina jednou skončí.

Summit EU-Čína možná na první pohled nepřinesl žádný konkrétní výsledek a mezi oběma stranami panovala jen minimální shoda. EU dala Číně jasně najevo, že budoucnost vztahů mezi EU a Čínou bude do značné míry určena čínským přístupem k válce na Ukrajině. Pokud Čína otevřeně podkope sankční režim, který byl uvalen, bude to mít vážné důsledky. EU dala jasně najevo svoji jednotu v podpoře Ukrajiny, její teritoriální integrity, lidských práva a demokracie.  Čína má o čem přemýšlet.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama